Obecně
Domovina
Anatomie
Chov Nakupujeme Společenská nádrž Druhová nádrž Technika Potrava Údržba akvária
Odchov
Péče o zdraví
Standart
Literatura
Návštěvní kniha
Fórum
Galerie
O těchto stránkách
Vyhledávání

Kontakt:
Webmaster:
  E-mail


Nakupujeme

Při pořizování ryb platí několik obecně platných zásad, které nejsou ani pro bojovnici jiné. Nakupovat je třeba tam, kde mají pěkné a zdravé ryby, v nádržích neplavou mrtvé kusy, nádrže jsou čisté a udržované. Prostě v akvaristice kde to žije.


Nekupujte ryby, které:

Při nakupování samců b. splendens je vhodné vybírat mladé jedince, tj. tělem menší s méně vyvinutými ploutvemi. Nenechte se zlákat rostlými samci s překrásnými a dlouhými ploutvemi. U takových kusů hrozí, že byli po celý život drženi v podobných bettáriích (maličké nádrže s objemem do 5 litrů, zpravidla však jen 2 nebo i méně litrů), ze kterých si vyberete Vy toho svého. Takto dlouhodobě držení samci ztrácí hodně ze své životní vitality. Další nebezpečí je v tom, že ten největší a nejhezčí samec může být vyřazený XL chovný kus, který se chovateli již nehodil a proto není vhodný ani pro Váš zájmový chov.

Jak už bylo uvedeno dříve, dospělí samci jsou mezi sebou velmi nesnášenliví. V jednom akváriu proto doporučujeme chovat pouze jednoho samce. Problém může nastat i v případě, že po nějaké době dokupujete k samotnému samci samici. Je možné, že samec bude přehnaně agresivní (bude obhajovat své teritorium) a mohl by samici ublížit nebo ji v malé nádrži ubít k smrti. Tomu lze předejít nákupem více samic (2-3), čímž rozdělíte samcovu pozornost, takže se dříve unaví a zpravidla se s novými obyvateli svého teritoria bez větších potíží smíří.


Bojovnice a společenská nádrž

Bojovnice je klidná ryba, vhodná do společenského akvária. Přesto je třeba dodržet některá základní pravidla, abyste připravili svým chovancům vhodné prostředí. Ve volné přírodě žije v klidných vodách, bažinách a rýžových polích, kde je minimální nebo žádné proudění vody. Obývá hlavně hustě zarostlé oblasti s malou výškou vodního sloupce. Nádrž by bylo vhodné zařídit jako "biotop". Vytvořit skutečný biotop v domácích podmínkách bez znalosti konkrétní lokality lze označit za utopii. Definujme proto biotop jako hustě zarostlou nádrž osázenou rostlinami a obývanou rybami, které jsou domovem v jihovýchodní Asii.

Jako příklad uveďme nádrž o rozměrech 80 × 40 × 35 = 112 l (d × š × v v cm) s výškou vodního sloupce 25 cm (+ 5 cm vrstva písku na dně), silně osázenou rostlinami, které poskytují nejen bojovnici velké množství úkrytů.

Nenáročné a snad v každém akváriu dobře rostoucí rostliny jsou např. různé druhy kryptokoryn (Cryptocoryne affinis, C. cordata, C. walkeri, C. jahnelii, ...), mokřanky (Hygrophila stricta, H. aquatica, H. difformis, H. polysperma, ...) či měchýřnatka jávská (Vesicularia dubyana), které jsou domovem v jihovýchodní Asii. Z nenáročných kosmopolitních rostlin to může být růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum), zákruticha šroubovitá (Vallisneria spiralis) nebo trhutka plovoucí (Riccia fluitans). Je vhodné přidat i plovoucí rostliny (např. Pistia stratiotes, limnobium laevigatum). Jako dekoraci lze použít rašelinové kořeny, tmavě červené kameny nebo lávu.

A jak by mohla vypadat rybí osádka? Například 2 samice bojovnice pestré (Betta splendens) s jedním samcem, pár jakéhokoliv čichavce z rodu Colisa (čichavci rodu Trichogaster jsou poměrně velcí), jednu přísavku thajskou (Gyrinocheilus aymonieri), 5 razborek klínoskvrnitých (Trigonostigma heteromorpha) nebo dánií pruhovaných (Brachydanio rerio) a jako perličku třeba 4 kousky sekavce příčnopasého (Pangio kuhlii). Pozor na přerybnění nádrže. Je třeba dodržovat poměr objem/počet ryb. Pro výše uvedenou nádrž a osádku (velikost a druhy ryb) lze použít pravidlo: 1 litr vody na 1 cm rybí délky (počítá se dospělá ryba).

Jako "čističi" a "zdravotní policie" se výborně uplatní plži např. jeden nebo více kusů měchýřovky východní (pomacea bridgesi), která se postará o tlející listy rostlin, spadané krmivo, řasy, atd. a několik piskořek věžovitých (melanoides tuberculata), které zase prorývají dno.


Zřízení druhové (chovné) nádrže

Rozměry nádrže nejsou nijak podstatné. V literatuře je jako minimum doporučováno 30 litrů, přičemž nejdůležitějším parametrem je výška vodního sloupce, která by se měla pohybovat do 30 cm. Tato výška v průměru odpovídá mělkým močálům, kanálům a rýžovým polím domácích vod bojovnice.

Pro zájmový chov může dobře posloužit akvárium o objemu cca 50 litrů. Pro profesionální či poloprofesionální chov se zpravidla používají nádrže menšího objemu - od 10 do 30 litrů. Naprosto nevhodné jsou nádrže kulového tvaru nebo nádrže s objemem menším jak 15 litrů, ve kterých se bojovnice často chovají s odůvodněním, že "stejně jsou to špatní plavci, takže jim to bohatě stačí".

Bojovnice jsou nenáročné na kvalitu vody. Jako dostatečná je běžná vodovodní voda s hodnotami pH kolem 7 a celkovou tvrdostí od 2 do 25 °dGH. Jak bylo uvedeno v kapitole o domovině bojovnice, voda v řekách jihoasijské oblasti je poměrně měkká, takže uvedených 25 °dGH považujme za extrém. Běžně by se tvrdost vody měla pohybovat na hranici měkká středně tvrdá, tj. kolem 10 °dGH.

Tak jako v případě společenského akvária je i chovnou nádrž vhodné hustě osázet rostlinami a to hlavně plovoucími, které využívá samec jako oporu při stavbě pěnového hnízda. Vhodné rostlinky jsou nepukalka ouškatá (Salvinia auriculats) a celá řada dalších (Limnobium laevigatum, Pistia stratiotes, Ceratopteris pteridoides, ...). Z nekořenících rostlin, které se volně vznášejí ve vodním sloupci jsou vhodné např. doušky (Egeria densa, E. najas), růžkatec ponořený (Ceratophyllum submersum), trhutka plovoucí (Riccia fluitans). Ryby se budou cítit v zarostlé nádrži bezpečněji a budou sytěji vybarvené než v nádrži bez rostlin.

V nádrži můžete použít jako dekoraci dřevo a kořeny (nejlépe naplavené dříví, které je dostatečně "vymáčené"), břidlici nebo lávový kámen (vhodné jsou tmavé kameny). Jako zajímavý doplněk dna je možno použít olšové nebo bukové listí, ze kterého se do vody uvolňují huminové kyseliny a třísloviny, mající pozitivní vliv na ryby (obdobně jako rašelinný výluh). Bojovnice vyhledávají úkryt spíše u hladiny v houští rostlin, ale šikovnou jeskyňkou nepohrdnou. Dno by mělo být tmavší, protože na tmavém podkladu lépe vyniká barevná kresba ryb. Zadní a boční stěny akvária je vhodné oblepit pozadím nebo nabarvit, aby ryby nebyly stresovány okolním prostředím.

Obecně platí, že čím menší je nádrž, tím složitější je udržet v ní biologickou rovnováhu. Rostliny Vám výrazně pomohou okysličovat vodu a snižovat úroveň dusičnanů, které jsou ve větších koncentracích rybám nebezpečné. A samozřejmě šneci Vám, likvidací "odpadů", s udržováním biologické rovnováhy vydatně pomohou. Paradoxně čím menší nádrž, tím více času a úsilí je třeba na její údržbu a čím méně rostlin bude v nádrži, tím větší nároky budou kladeny na akvaristickou techniku.


Technika

  1. Osvětlení

    Osvětlení je velmi významným, ne-li hlavním faktorem prosperity akvária a jeho osazenstva. Bez světla nebudou prospívat ani ryby ani rostliny. Požadavky ryb a rostlin na intenzitu osvětlení jsou zpravidla protichůdné. Ryby rády dají přednost příšeří, zatímco rostliny při slabém osvětlení příliš neprospívají ba dokonce chřadnou. Pro určení "velikosti" osvětlení existuje celá řada vzorců a pouček, přičemž některé jsou vhodné pro akvária s rybí osádkou, jiné pro převážně či čistě rostlinná tzv. holandská akvária. V jihoasijské oblasti, kde je bojovnice doma, lze nalézt řadu rostlin, které dobře snášejí zastínění např. kryptokoryny či jávský mech. Vhodnou intenzitu a délku (zpravidla 12-14 hodin denně) osvětlení je třeba "vyšpekulovat" pro každé konkrétní akvárium individuálně. Dobrým vodítkem může být zamoření řasami. Při nevhodném osvětlení (ale není to jediný důvod) je akvárium brzy plné řas.


  2. Filtr

    Filtr by měl být samozřejmostí. Za pomoci nitrifikačních baktérií v něm probíhá rozklad značně jedovatých sloučenin dusíku z rybích exkrementů, zbytků krmiva, tlejících zbytků rostlin atd. (amoniak, dusitany) na relativně přijatelné dusičnany. Pro rostliny jsou nezbytným stavebním prvkem a v koncentraci do 30mg/l bojovnici neškodí. Při příliš nízkých koncentracích chřadnou rostliny. Trvale vyšší koncentrace dusičnanů jsou jednou z příčin různých chorob a jedním z dalších důvodů bujení řas. V neposlední řadě přispívá filtrace i k mechanickému čištění vody v akváriu. Vyústění filtru, vyvedené tak, aby čeřilo hladinu, zajišťuje dostatečné okysličení vody. Proud, vystupující z filtru, by neměl být příliš silný, protože bojovnice je ryba líných toků či stojatých vod. Dlouhoploutvé šlechtěné formy silný proud stahuje a vysiluje, přesto se najdou výjimeční jedinci, kteří s požitkem dovádějí v proudu u vyústění filtru. Rozhodnutí, zda použít klasický filtr poháněný vzduchem nebo moderní elektrický filtr poháněný turbínkou, je na osobních preferencích každého akvaristy. Důležité je, aby odpovídal svou velikostí a výkonem objemu nádrže.


  3. Topné tělísko

    Topné tělísko je vzhledem k teplomilnosti bojovnic nezbytností. Běžná teplota pro chov by se měla pohybovat v rozmezí 24 - 27 °C. Pro tření je vhodné teplotu ještě o 2 - 3 °C zvýšit. Zvláště v zimních měsících je žádoucí používat krycí sklo, aby rozdíl teploty pod a nad hladinou nebyl v řádu několika stupňů. Hrozí "nachlazení" ryb při nabírání chladného vzduchu do labyrintu.


  4. Teploměr

    Teploměr se může dnes, kdy jsou topná tělíska opatřena termostaty a "sama" hlídají požadovanou teplotu, zdát na první pohled zbytečný. Ale není tomu tak. Pravidelná kontrola teploty by se měla stát samozřejmostí. Je žádoucí spočinout okem na teploměru pokaždé, když jdete "náhodou" kolem akvária. V případě poruchy termostatu se totiž může akvárium snadno změnit v obrovský hrnec rybí polévky.


  5. Vzduchování

    Vzduchovací agregát není nutně třeba. Bojovnice umí využít vzdušného kyslíku a je schopna obývat lokality s vodami chudými na kyslík. Zpravidla stačí okysličení, ke kterému dochází při filtraci. Nezbytně nutné je vzduchování při léčení některých chorob, kdy se extrémně zvyšuje teplota vody a tím i extrémně klesá obsah kyslíku v ní rozpuštěného.


Potrava

Bojovnice jsou ryby všežravé. V přírodě se živí převážně živou potravou - larvami hmyzu i dospělými jedinci, které sbírá z hladiny. V zajetí snadno přijímá běžně dostupné živé krmení - koretru, patentky, nitěnky, banánové mušky, ... S živým krmením volně sbíraným v přírodě, zvláště pak v zarybněných vodách, hrozí zavlečení chorob a parazitů. Nitěnkami nekrmit často, spíše jen pro zpestření nebo v době přípravy ke tření (jednostranné krmení nitěnkami vede k poruchám trávení, ztučnění jater a vzhledem k tomu, že nitěnky obývají zpravidla odpadní vody často i k zavlečení infekce). Za velmi vhodné živé krmení považujeme koretru. Zpravidla z krmné dávky nic nezbude, protože larvy se volně vznášejí ve vodním sloupci a ryby je s ohromným zaujetím loví.

Náhrada za živou potravu je celkem snadná. Nejdůležitější je, aby potrava byla pestrá. I v případě, že se zkrmuje výhradně sušená nebo umělá potrava je vhodné střídat několik různých značek. Krmivo se tak rybám nepřejí a každý výrobce používá poněkud jiné složení vitamínů či minerálů, takže výsledkem je jejich vyrovnaný přísun. Existují speciální krmiva pro bojovnici, která podporují vybarvení a rychlý růst ploutví.

Vhodné jsou také lyofilizované patentky, nitěnky nebo dafnie (lyofilizace neboli mrazová sublimace je proces, kdy ve vakuu při teplotách kolem -50 °C dochází k vysušení krmiva). Takto zpracované krmivo je sice dražší, ale nekalí vodu, nehrozí riziko zavlečení chorob a hlavně si zachová stejnou nutriční hodnotu jako krmivo živé.

Troufáme si tvrdit, že není v lidských silách nalovit rybám takové složení živé potravy, aby se vyrovnalo moderním sušeným a umělým krmivům. Na druhou stranu není pochyb, že zpestření jídelníčku živou potravou je přínosem jak pro ryby tak pro pozorovatele.

Krmte nejlépe třikrát denně v malých dávkách. Večer mírně, ráno může být dávka o něco větší. Krmení by měly ryby do pěti minut pozřít. Nezkrmené zbytky je vhodné odsát.


Údržba akvária

Denně kontrolujte: Týdně provádějte: Občas: